Prosinec 1943 – 20. duben 1945
Od 1. září 1944 organizačně spadá pod koncentrační tábor Flossenbürg
Pohled na přádelnu česané příze Iganz Schmieger ve Svatavě, 20. léta (Památník Terezín)
Vězni tábora Svatava osvobození americkými vojáky, 1945 (Památník Terezín)
Z 1.350 registrovaných žen je 435 z Maďarska (z nich 235 Židovek, ostatní Sinti a Roma), 279 z Německa, 265 z Francie, 158 z Polska, 121 ze Sovětského svazu, 46 z Jugoslávie, další jsou z Československa a Nizozemí.
Nejvyšší počet vězňů je 750 žen (koncem června 1944).
Zřízení tábora, ve kterém jsou ženy následně ubytovány. Tábor s baráky je oplocen, cesta do továrny je také oplocena.
Ženy musí v bývalé továrně na vyčesávanou přízi Ignaz Schmieger vyrábět cívky, spínače a měřicí přístroje pro závod na výrobu leteckých přístrojů Hakenfelde – dceřinnou firmu společnosti Siemens.
25 dozorců SS, 21 dozorkyň SS. Velitelé komanda Kurt Erich Schreiber (do poloviny února 1945) a Willi Jordan, ale i vrchní dozorkyně Schneider a Anneliese Unger jsou vězni obviňováni z násilností s následkem smrti.
Je dokumentováno 50 úmrtí. V dubnu 1945 přichází v rámci evakuačních pochodů několik tisíc žen z jiných satelitních táborů. Z nich umírá neznámý počet ve Svatavě.
20. dubna 1945 je tábor vyklizen. Po třídenním pochodu SS ženám nařizuje vrátit se do již z velké části zničeného tábora. 7. května 1945 jsou zde ženy osvobozeny americkými jednotkami.
Výstava k historii tábora, která byla dříve v jednom z baráků tábora, je dnes k vidění ve válečném muzeu Sokolov.
Tábor připomíná hřbitov vězňů, který byl zřízen spojeneckými jednotkami, a pomník z časů ČSSR.