Polovina října 1944 – konec dubna 1945
Letecký snímek areálu bývalého MIAG v Zschachwitz, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck). Území bývalého tábora se nachází v popředí vpravo.
Bývalá tovární budova v Zschachwitz, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)
Bývalý barák MIAG v Zschachwitz, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)
Seznam vězňů uprchlých z Zschachwitz, 27. února 1945 (Bundesarchiv Berlin)
Nejprve přichází 404 židovských vězňů z KZ Płaszow, kromě dvou Němců a tří Maďarů jsou všichni Poláci. Ze satelitního tábora Passau II, který spadá pod koncentrační tábor Mauthausen, přichází 327 vězňů, z Flossenbürgu přichází 272, z Osvětimi 20.
Z těchto dalších příchozích je téměř 220 Rusů, 187 Poláků, 99 Francouzů, 29 Italů, ostatní pochází z deseti dalších zemí. V prosinci 1944 je registrováno 1.000 vězňů.
Vězni musí pracovat pro firmu Mühlenbau und Industrie AG (MIAG) při výrobě útočných děl, lehkých tanků a částí pohonů pro tanky.
Jsou ubytováni v prvním a druhém patře jedné tovární budovy. Strava je velice nedostatečná, němečtí kápové často bijí ostatní vězně.
41 dozorců. Velitel komanda Alois Gröger je na přelomu roku 1944 a 1945 vystřídán Johannem Babtistem Küblerem, možná kvůli mnoha pokusům vězňů o útěk.
Nejméně 80 a k tomu neznámý počet mrtvých v důsledku leteckých útoků na Drážďany.
Satelitní tábor je na konci dubna zrušen. Vězni schopní chůze musí pochodovat do Litoměřic. Ostatní jsou směrem do Čech přepraveni vlaky.
Větší část přeživších je nejspíše začátkem května osvobozena v Terezíně.
U vchodu do bývalé firmy se nachází pamětní deska.