Satelitní tábor Pottenstein

12. říjen 1942 – 16. duben 1945

  • Pohlednice s budovami SS-Karstwehr v Pottensteinu, nedatováno (Bundesarchiv Berlin).

  • Letecký snímek lokality pracoviště u Pottensteinu, 2018 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)

  • »Mager-Scheune« v Pottensteinu, 2018 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck). Zde byli vězni satelitního tábora Pottenstein ubytováni.

Vězni

Nejprve 40 vězňů, pak přichází dalších 80 (v prosinci 1942), 180 (v červnu 1943), 359 (v březnu 1945). Celkem je v Pottensteinu 700 vězňů, z nich tvoří největší část polští a sovětští zajatci. Dále je zde mnoho Němců a Čechů, zbytek tvoří muži z dalších osmi zemí, mezi nimi i několik Židů.

Mnoho zajatců jsou stavební řemeslníci, z důvodu častých přesunů zde panuje velká fluktuace.

Nucené práce a ubytování

Vězni musí vykonávat stavební práce především pro SS-Karstwehr, což je speciální vojenská jednotka pro boj v oblastech s jeskyněmi a soutěskami: stavba cest, stavba malé přehrady jako cvičiště pro operace na vodě, zpřístupnění blízké jeskyně Teufelshöhle.

Později jsou vězni nasazeni v Norimberku pro odklízení škod po náletech. Muži jsou nejprve ubytováni v mládežnické ubytovně v Mariental, od jara 1943 pak ve stodole majitele pivovaru Mager v Pottensteinu.

Ostraha

Příslušníci SS z Flossenbürgu. Velitel komanda Wenzel Wodak je po válce kvůli mnoha vraždám popraven.

Oběti

V samotném Pottensteinu umírá devět mužů. Dalších 37 zajatců, kteří jsou přeřazeni zpět do Flossenbürgu, umírá během jednoho měsíce po přeřazení.

Rozpuštění / Konec války

16. dubna 1945 jsou vězni poblíž Pottensteinu osvobozeni poté, co tábor den předtím opustili.

Dnešní připomínky

Na hřbitově v Pottensteinu vězně tábora připomíná pamětní deska. V roce 2001 je přejmenována ulice Dr.-Hans-Brand-Ring, protože nesla jméno speleologa a grupenführera SS Hanse Branda, iniciátora tohoto satelitního tábora.