12. říjen 1942 – 16. duben 1945
Pohlednice s budovami SS-Karstwehr v Pottensteinu, nedatováno (Bundesarchiv Berlin).
Letecký snímek lokality pracoviště u Pottensteinu, 2018 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)
»Mager-Scheune« v Pottensteinu, 2018 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck). Zde byli vězni satelitního tábora Pottenstein ubytováni.
Nejprve 40 vězňů, pak přichází dalších 80 (v prosinci 1942), 180 (v červnu 1943), 359 (v březnu 1945). Celkem je v Pottensteinu 700 vězňů, z nich tvoří největší část polští a sovětští zajatci. Dále je zde mnoho Němců a Čechů, zbytek tvoří muži z dalších osmi zemí, mezi nimi i několik Židů.
Mnoho zajatců jsou stavební řemeslníci, z důvodu častých přesunů zde panuje velká fluktuace.
Vězni musí vykonávat stavební práce především pro SS-Karstwehr, což je speciální vojenská jednotka pro boj v oblastech s jeskyněmi a soutěskami: stavba cest, stavba malé přehrady jako cvičiště pro operace na vodě, zpřístupnění blízké jeskyně Teufelshöhle.
Později jsou vězni nasazeni v Norimberku pro odklízení škod po náletech. Muži jsou nejprve ubytováni v mládežnické ubytovně v Mariental, od jara 1943 pak ve stodole majitele pivovaru Mager v Pottensteinu.
Příslušníci SS z Flossenbürgu. Velitel komanda Wenzel Wodak je po válce kvůli mnoha vraždám popraven.
V samotném Pottensteinu umírá devět mužů. Dalších 37 zajatců, kteří jsou přeřazeni zpět do Flossenbürgu, umírá během jednoho měsíce po přeřazení.
16. dubna 1945 jsou vězni poblíž Pottensteinu osvobozeni poté, co tábor den předtím opustili.
Na hřbitově v Pottensteinu vězně tábora připomíná pamětní deska. V roce 2001 je přejmenována ulice Dr.-Hans-Brand-Ring, protože nesla jméno speleologa a grupenführera SS Hanse Branda, iniciátora tohoto satelitního tábora.