9. říjen 1944 – 13. duben 1945
Pohled na tábor pro vězně a válečné zajatce v Lengenfeldu, 1945 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg).
Pohled na tábor pro vězně a válečné zajatce v Lengenfeldu, 1945 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg). V popředí je požární nádrž. Baráky vězeňského tábora jsou již strženy.
Pohřeb obětí satelitního tábora Lengenfeld, nedatováno (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg).
Celkem asi 1.000 vězňů. Polovina pochází z Polska, čtvrtina ze Sovětského svazu. Větší skupiny dále tvoří francouzští, němečtí, čeští a maďarští Židé.
Výroba částí vstřikovacích čerpadel pro firmu »Leng-Werke« ve dvousměnném provozu. »Leng-Werke« je přesunutá část magdeburského závodu Junkers-Werke.
Z práce v bývalé textilní továrně musí vězni chodit dva kilometry do jejich místa ubytování ve Walkmühlenweg. Kromě separovaných vězňů jsou v táboře také váleční zajatci.
Asi 50 dozorců. Velitel komanda Albert Roller je kvůli zneužívání vězňů a vraždě po válce odsouzen k smrti.
246 mrtvých, kteří byli z větší části zpopelněni v krematoriu Reichenbach.
13. dubna 1945 je tábor vyklizen. Vězni jsou nuceni vydat se na pochod smrti jižním směrem, při něm jich mnoho umírá. U Boru (Haid) se po útěku dozorců pochod rozpadá.
Na místě masového hrobu na hřbitově je v roce 1946 zřízen pylon z šedého kamene. 7. května 1965 je na základech bývalého baráku dozorců otevřen památník obětí tábora.