19. červenec 1944 – 13. duben 1945
Spadá pod koncentrační tábor Flossenbürg od 1. září 1944
Baráky satelitního tábora Helmbrechts, kolem roku 1950 (Foto: Klaus Rauh). Baráky po válce slouží jako ubytování pro odsunuté Němce.
Letecký snímek osídlení zřízeného v oblasti bývalého areálu tábora v Helmbrechts, 2018 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)
Do dubna je do tábora přeřazeno přibližně 680 nežidovských ženských vězňů z koncentračního tábora Ravensbrück. Většina pochází z Polska, Sovětského svazu a Československa. 6. března 1945 do tábora doráží pochod smrti s 621 židovskými ženami (hlavně Maďarky) ze slezského tábora Grünberg organizačně spadajícího pod tábor Groß-Rosen.
Výroba kabelů a munice pro zbrojní výrobu norimberského podniku Kabel- und Metallwerke Neumeyer v uzavřené textilní továrně. Nejprve jsou ženy ubytovány přímo zde, později v táboře s jednoduchými baráky obehnaném ostnatým drátem ve vzdálenosti jednoho kilometru od továrny.
14, později 21 příslušníků SS a 20 až 23 dozorkyň. Velitel komanda Alois Dörr nezasahuje proti zneužívání a vraždám vězňů páchaným strážními mužstvy a dozorkyněmi.
Přibližně deset až 20 nežidovských vězeňkyň (do března 1945); nejméně tři ženy jsou po pokusech o útěk ubity v Helmbrechtsu nebo oběšeny ve Flossenbürgu. Do poloviny dubna umírá 40 až 50 Židovek.
Tábor je rozpuštěn 13. dubna, ženy musí pochodovat do Svatavy (Zwodau). Tam jsou některé nežidovské vězeňkyně ponechány, další židovské vězeňkyně jsou spolu se ženami z Helmbrechtsu vedeny směrem na jih. Asi 200 žen je během pochodu zabito nebo umírá vyčerpáním.
Na hřbitově v Helmbrechtsu připomíná oběti tábora a pochodu smrti pamětní deska a kámen z obce Volary.
Ve Schwarzenbachu an der Saale, na místě prvního přespání pochodu smrti žen do Volar, informují o satelitním táboře dvě tabule.