Satelitní tábor Hainichen

Ve dvou transportech přichází nejprve 150 polských, pak 350 maďarských Židovek z Osvětimi, kromě toho několik Češek a žen bez státního občanství.

Kovodělné práce (jako broušení nebo frézování) při výrobě kulometů, raketometů a granátometů pro firmu Framo-Werke GmbH. Vězni a dozorci jsou ubytováni v bývalé továrně na výrobu jehel vzdálenou kilometr od pracoviště. Pozemek je obehnán ostnatým drátem a vybaven dvěma strážními věžemi.

12 dozorců z řad SS (částečně z Maďarska, částečně příslušníci armády generála Vlasova), 17 dozorkyň. Velitel komanda Wilhelm Loh nezakročí proti brutálnímu násilí páchanému vrchní dozorkyní Gertrud Becker, která nejméně jednu ženu umlátí k smrti.

Je zaznamenáno pět obětí.

Po jednom leteckém náletu je tábor v panice evakuován. Během jednoho týdne se ženy dostanou pěšky a vlakem do satelitního tábora v Litoměřicích. Odsud jsou transportovány dále do Terezína a tam 8. května osvobozeny sovětskými vojsky.

Od listopadu 2007 připomíná ženy, které zahynuly v táboře Hainichen, pomník na hřbitově.