27. září 1944 – 17. duben 1945.
Nejsevernější satelitní tábor koncentračního tábora Flossenbürg poblíž města Riesa.
Budova Maschinenbau továrny Mitteldeutschen Stahlwerke Gröditz, kolem roku 1940 (Schmiedewerke Gröditz). V jedné části obrovské haly musí vězni pracovat a jsou zde i ubytováni.
Letecký snímek průmyslového areálu v Grödlitzu, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)
Celkem skoro 1.000 mužů. Z Polska a Ruska je po zhruba 270 lidech, přes 120 vězňů z Francie, z Německa i Itálie přes 50 lidí, ostatní z dalších 11 národů.
V březnu 1945 přichází skoro 260 židovských vězňů ze 14 zemí, mezi nimi 70 Maďarů. Nejvyšší počet vězňů: 743 (13. dubna 1945).
Výroba protiletadlových kanonů Flak pro firmu Mitteldeutschen Stahlwerke (koncern Flick). V oddělené části budovy zvané Maschinenbau ("strojírna") musí vězni pracovat, ubytováni jsou ve stísněném podkroví.
64 příslušníků SS
V táboře umírá nejméně 220 vězňů, mnoho z nich v důsledku epidemie tyfu, kterému padá za oběť i velitel komanda Körmann.
Vedení továrny nechává transportovat 400 až 500 vězňů schopných chůze nákladním vozem do Radebeulu, odkud vězni musí pochodovat směrem do Terezína. Tam jsou osvobozeni.
186 nemocných vězňů je zastřeleno v pískovně v blízké obci Koselitz. Dodatečné komando 30 mužů musí odstranit stopy tábora a je po pochodu smrti v prostoru Zinnwaldu osvobozeno Rudou armádou.
Ve vesnici Koselitz je hřbitov, který připomíná 186 zastřelených vězňů. Ostatky vězňů, kteří umřeli v Grödlitzu, jsou po válce umístěny na různých hřbitovech. V roce 2004 je na hřbitově Grödlitzu slavnostně otevřen areál s hroby.